Milí lidé,
dnes vám chceme napsat o svobodné vůli, kterou dostává každý člověk s příchodem na Zemi. Pomocí svobodné vůle se máme naučit samostatnosti a zodpovědnosti sami za sebe. Umět se rozhodovat v přítomném okamžiku a dennodenně přijímat následky.
Máme možnost se rozhodovat a vybrat si, co vlastně chceme. Měli bychom to dělat srdcem (duší) nikoliv rozumem (egem). Ovšem můžeme si vybrat, co chceme. Jak dobro, tak zlo. Jak lásku, tak strach. Jak radost, tak smutek. Některé situace v životě jsme dostali darem. Některé proto, že jsme si je vysloužili z předchozích jednání. Mnoho věcí neovlivníme.
Přicházíme zde s určitým posláním či úkolem, který buď máme udělat, nebo se máme něčemu naučit. Občas prožíváme karmické životy. To jsou očistné životy pro naši duši. Máme tedy určitý osud. Ale vždy existuje možnost volby, jak se k cíli dostat. Někdy to může zabrat až několik životů, než se dopracujeme do daného cíle. Osud není pevně daný, ale má ho každý z nás předurčený. My sami si vybíráme dlouhou dobu před vstupem na Zemi, jaký bude náš život, co se v něm naučíme a jaké lidi potkáme.
Druhá část je jen na nás, jak posloucháme své nitro a jak se budeme řídit osudem. Máme na výběr z mnoha cest a žádná svým způsobem není špatná. Občas náš výběr prodlouží cestu, než se naučíme danému úkolu.
Obviňováním sebe či druhých ničeho nedosáhneme. Nikoho neobviňujme z našich bolestí, nemocí, pádů, trápení a ani smrti. My sami jsme si tuto cestu vybrali a s ní musíme přijmout i riziko selhání v určitém úkolu. Pamatujme, nic není špatně ani dobře. Je to takové, jaké to je. A bude to takové, jaké to vidíme. Když v něčem vidíme dobro, je to pro nás dobrem. Opačně je to i se zlem.
Často slýcháváme: „Kde je ten Bůh, proč nezasáhl, když lidé umírají a trpí? Kde je, když je válka, proč nezasáhl, proč něco neudělal?“ Bůh zasahuje dennodenně, ale jinak, než bychom si někdy přáli nebo čekali. On nemůže skončit válku či utrpení lidí. Tím by porušil vesmírný zákon svobodné vůle, který nám dal. Tím by nám odepřel možnost se učit. On nechce zasahovat do toho, co jsme si vybrali. Přišli jsem sem s tím rizikem, že se to může stát, že můžeme trpět.
Bůh nám nabízí pomoc každý den. Jen ji musíme přijmout a nepřehlížet ji nebo nepovažovat ji za nedůležitou. Musíme ji vzít takovou, jaká je. Často zapomínáme poprosit a poděkovat. Ale tato slova, když jsou myšlena upřímně, jsou velmi silná. Jeho pomoc k nám přichází skrze světelné bytosti, nebeské mistry, anděly i lidi, kteří jsou všude kolem nás. Pamatujte, že nemůžou zasáhnout, když je o to nepoprosíme. Tak je to v souladu s naší svobodnou vůli. Když neprosíme, dáváme najevo, že si pomoc nepřejeme. Važme si pomoci a děkujme za ni.
Každá nemoc má svůj důvod a také všechno, co je bolestné. Bolest není špatná, ba právě naopak, je největším učitelem. Přes všechny bolesti se učíme, čemu bychom se jinak nenaučili. Smrt je jen další krok. Návrat k věčné lásce. Nemusíme smrt chápat jako nepřítele, ale jako přítele, který nás v pravý čas vezme zpět domů k Bohu. Všechna bolest a utrpení skončí. Zůstane jen to, co jsme si z tohoto života odnesli a naučili. To, co nás posouvá mnohem výš.
Svobodnou vůlí se rozhodujeme, zda přijmeme či nepřijmeme bolest. Je to jenom na nás. Jednoho dne už nebude důvod, abychom zažívali bolest. Nastane to v den, kdy si budeme rovni s Bohem. Přijímáním bolestí, radostí a všech dalších emocí, takových jaké jsou, dojdeme daleko. Největší chybou je odmítat emoce a vše, co přichází a zakopávat to hluboko v nás. Tím se neposouváme, ale klesáme pod tíhou, kterou nejsme schopni unést.
Bůh se rozhodl dát nám svobodnou vůli, abychom se učili bez ohledu na dobré či špatné. Věřme tedy tomu, že vše, co se děje, se má dít a má to co do činění s naším učením, myšlením a konáním. Pamatujme, že ať už se rozhodneme jakkoliv, není to zlé ani dobré.
K dnešnímu poselství mistři vesmírných zákonů a světelné bytosti s láskou ke všem