Náboženství a víra

0
376

Dnešním dnem se zaměříme na víru a obecné pojednání o církvi. Od pradávna tu byla víra v Boha. Při vzniku světa první lidé naprosto přesně věděli, odkud jsou, kdo je stvořil a proč tady jsou. Lidé o tomto všem nyní pochybují a často neví nebo přikládají svůj původ vědě. Co lidé ale nevědí je, že Bůh stvořil vědu a to, co říká věda o vzniku Země, je z části pravda. Velký třesk opravdu byl a byl uskutečněn Bohem. Začátek byl prý velký chaos, kdy vesmír byl rozdělen na maličké částečky, které do sebe narážely, spojovaly se a vytvořily něco jedinečného. Všechno toto se stalo, tak jak to popisují vědci. Co ale vědci přehlížejí je, že všechen ten chaos nebyl ani zdaleka chaos. Byl to proces, při kterém se tvořily planety, galaxie, život, bytosti a souhvězdí vesmíru. Nic z toho nebyla náhoda, ale plně předurčené. Vesmír je tak dokonalý, že nic z něho by se nestvořilo náhodně. Tomuto nemusíte věřit, jen je to náš pohled pravdy, jak to bylo.

Nyní se zaměříme na církev. Církev kdysi byla jedna. Bylo pouze jedno náboženství, ze kterého všechno vycházelo. Nebylo třeba více náboženství. Dnes je tolik druhů náboženství, protože žádné není dokonalé a na každém je kus pravdy, který se oddělil od původního náboženství. Byla jedna víra, kterou měli všichni. Nenazývali to církví nebo křesťanstvím, byla to jednoduše obecná víra. Dnes bychom to nazvali Amfirence nebo Monopatrie (Monopatrie, Mono – jedna, Patrie – víra, otec, Bůh) – spojená víra všech. Časem se z této víry začaly utvářet další víry a náboženství, které ale již nebyly celistvé. Na každé je kus pravdy, ale taky něco chybí.

Nastal tehdy určitý zlom, kdy se lidé začali měnit. Tento zlom bychom mohli vlastně i vyčíst z Bible. Dokonce hned z prvních stránek. Zlom nastal u Adama a Evy, kteří tzv. udělali hřích, který nám předurčil určitý osud. Ovšem to, co se píše v Bibli, není přesné. Chceme jen podotknout, že nepovažujeme Bibli za nepravdivou, jen nemá všechny a úplně přesné informace. Některé informace lidé záměrně vypustili, a to buď kvůli ovlivnění nižšími energiemi nebo kvůli nerovnováze mužské a ženské energie. Nerovnováhu mezi muži a ženami také způsobil ten samý zlom v dějinách. V časové ose bychom to zařadili k období Adama a Evy.

Z toho vyplývá, že Adam a Eva nebyli první lidé. Nebyli prvními lidmi, ale byli novou generací, která měla předejít zlomu, který byl hrozbou pro lidstvo. Nepovedlo se jim předejít zlomu a tehdy vznikl strach, tak jak ho známe dnes. Nebyla to ale jejich chyba, že se to nepovedlo a ani hřích. Svět tehdy ovlivnily vlivy ve formě nižších energií. Můžeme tyto bytosti považovat za mimozemšťany, co přišli z jiných planet nebo zlé bytosti. Je jedno, jak je nazveme, důležité je, že tyto bytosti zneužily dobroty lidí a překroutily nás od základu. Byl to největší zlom lidstva, kdy vznikl strach, nenávist, pýcha a žárlivost. Lidé si začali ubližovat a všechno to přišlo ze strachu. Od toho zlomu se lidé začali odpojovat od napojení na vesmír, vědění a Boha. Přestali chápat význam, proč jsou tady, jak se sem dostali a co zde mají vykonat. Začali se odpojovat od zdroje a začala vznikat nová náboženství. Nás život je, vždy byla a bude cesta učení, kdy si má každý projít moudrostí sedmi paprsků.

Takto svět vypadal před Adamem a Evou, s nimi přišla k lidstvu clona nebo opona, skrze kterou se narušila naše napojení a chápání. Přestali jsme vidět pravou podstatu všeho. Už jenom začátek Bible vychází ze strachu.

Bůh podle Bible řekl Evě: „Budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ Adamovi řekl: „Uposlechl si hlasu své ženy a jedl si ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta. Po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“ Toto Bůh ve skutečnosti neřekl. Už jenom tady je strach, odsouzení a nerovnováha. Tady nastal zlom. Bůh nás nesoudí a nikdy nás za nic neodsoudí. Karma nám sice všechno vrátí, ale to není odsouzení, ale pouhá rovnováha.

Tak začala zanikat původní Amfirence – původní jedno náboženství. Dnešní církev vychází v podstatě z původní Amfirence, ale spousta pravd je překroucených, nepřesných a nepravdivých. Lidé si některé věci překroutili kvůli strachu ve svůj obraz. Například jedna z věcí, která je překroucená, je, že ten, kdo nebude striktně žít podle Desatera Božího přikázání, nepůjde do nebe. Není tomu tak. Církev neuznává inkarnace (převtělování, více životů) a to ze strachu. Důležité je vědět jedno, co je ze strachu, není od Boha, nikdy nebylo a nebude. Církev říká, že po smrti každý bude souzený za svůj život a půjde buď do nebe nebo pekla. To také není úplná pravda. Nebe a peklo existují s tím rozdílem, že do pekla duše nechodí. Jestli tam nějaká duše skončila, byla to výjimka. Na Bohu je úžasné to, že nás nikdy nezatratí a máme šanci začít znova a znova. Jeho kousek v nás z nás dělá jeho děti. Nikdo by své dítě nezatratil. Všechno, co je od Boha, je pouhá láska. Strach, nenávist a další záporné vlastnosti a emoce nejsou od Boha.

V tuto dobu na Zemi lidé, andělé, archandělé, průvodci, ale i třeba bytosti planety Země se snaží spojovat lidi opět dohromady v lásce a víře. Církev bude náboženstvím budoucnosti, ale až v církvi nastanou změny a církev se očistí od své karmy. Je třeba i v církvi přejít do nového. Vše se vyvíjí a nejde zůstat u starého. Pomalu se pořád zvyšují vibrace Země a postupně se odkrývá clona, přes kterou nevidíme pravou podstatu všeho. Budoucnost víry spočívá ve spojení všech náboženstvích dohromady, a to úplně v první víru.

Tímto poselstvím jsme vás chtěli uvést do pravé podstaty víry a trochu nastínit skutečnost minulosti. To, co známe dnes, je pokroucené a nevidíme na úplný začátek za oponou.

S dnešním poselstvím archandělé a průvodci z Akášické kroniky